Vždyť jsi říkala, že... aneb, proč máme potřebu měnit svá rozhodnutí a především, proč bychom měli.
Jednou chceme něco tak a jindy zase onak. Problém ale přijde ve chvíli, kdy my sami máme pocit, že jsme se k něčemu uvázali jenom tím, že jsme to řekli na hlas. Co když nám to okolí vytkne, a přijde na řadu klasická věta, „vždy jsi říkal/a, že....".Nebojme se měnit svá rozhodnutí, být jiný a především neupínat se na to, co jsme si kdysi slíbili. Jsme jenom lidi a rosteme ve chvíli, kdy zkoušíme nové věci.
